Hvězdou dřív, než řekneš „máma“


K napsání tohohle článku mne přivedl sponzorovaný příspěvek jedné blogerky na sociálních sítích. „Inzerát“ na její blog obsahoval fotku nahého zadku její tříleté dcery. Člověk si řekne – proti gustu…No jo, jenže ono zveřejňování dětí na sítích je samo o sobě dost velké téma. A brzo bude ještě větší, až doroste první generace odkojená Facebookem.


Jsme sdílná generace

V mém sociální okruhu je jen velmi málo lidí, kteří se drží a nesdílejí fotky svých dětí na sociálních sítích. Mají můj obdiv. Je totiž přirozeností pyšného rodiče se chlubit a věšet. Podle the Independent má průměrný pětileťák na síti kolem 1 500 fotek. Uff, tolik fotek nemá moje babička za celý život.

Až děti zažalují rodiče 

Zároveň je to dost velký digitální záznam. Nejsem si jistá, jestli bych byla nadšená, kdyby někde veřejně viselo přes tisíc mých fotek jak papám nebo čůrám. A nemyslí si to ani právníci ve Francii. V zemi, která je co se týká online práva již tradičně mírně militantní, zrazují rodiče od postování fotek svých dětí. Hrozí jim, že až potomci dospějí, mohou rodiče zažalovat za narušení práva na soukromí. Pokud by u soudu se žalobou uspěli, mohou jejich rodiče dostat pokutu 45 tisíc eur, nebo strávit rok ve vězení.


Kde je dítě, tam je pedofil

Nejde ale jen o narušení práva na soukromí. Nedávná kauza serveru Rajče ukázala nemilé pravidlo: kde jsou veřejně přístupná fota malých dětí (dost často nahých), tam je zároveň i řada pedofilů. Rodiče na serveru bez vědomí jakéhokoliv nebezpečí sdíleli (často jen pro potřeby vlastní rodiny) rodinná alba z dovolených, netuše, že pokud si účet nezabezpečí, může si jejich fotky prohlédnout kdokoliv. To mimochodem dokazuje, jak je u nás pořád ještě společnost v této oblasti nedostatečně gramotná. 

Takže?

Tak jsem si zamoralizovala a co teď s tím, žejo. Já svoje děti občas věším. Nedá mi to. Snad mi to jednou odpustí. Možná je způsobem jak se s tím vypořádat tzv. zlatá střední cesta. Tak pro inspiraci - ohledně zveřejňování fotek mých dětí se řídím několika pravidly:
1) Nezveřejňuju fotky, které bych já sama nechtěla, aby někdo zveřejňoval, kdyby se týkaly mne (děti ubrečené, nemocné, nahé apod.).

2) Postuji pouze do uzavřeného okruhu přátel. Nikdy ne veřejně.

3) V rámci Facebooku je nikdy nemám v profilové fotce, nebo v úvodní fotce (ty jsou viditelné vždy všem).

4) Postuji střídmě opravdu jen to, co stojí za to, což nejvíc oceňují moje bezdětné kamarádky :).





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tři kroky jak vyřídit rodičovský příspěvek, nikoliv sebe

Nejasná správa výchovy dětí v Čechách

Když nejste zrovna „paci, paci“ máma