Nejasná správa výchovy dětí v Čechách


Matka by měla být s dětmi doma. Aspoň tři roky. Řekli  v posledních dvou týdnech například novinář Dalibor Balšínek, nebo Václav Klaus mladší. Ono se to hezky řekne, hůř už ale zaplatí.


Nadlouho a zalevno

Česká republika má bezkonkurenčně nejdelší možnost rodičovské dovolené v Evropě, což je samo o sobě super. Nejsem zastáncem definitivního vracení se do práce po pár měsících od porodu. Nicméně souvisí s tím ale i částka, na kterou jsou mladé rodiny odkázané. Pokud je žena opravdu doma celé tři roky, dostane měsíčně cca sedm tisíc korun. Není tedy divu, že OECD varuje před stále častějším nebezpečím chudoby pro mladé rodiny.

Takže pokud to pan poslanec Klaus myslí vážně, už by měl vyjednávat zvýšení rodičovského příspěvku. Jenomže:

Pokud je matek na rodičovské dovolené každoročně cca 350 000 a každé by se do celkového budgetu rodičovského příspěvku (220 000 Kč) přispělo 50 000 Kč, což znamená při tříleté rodičovské nárůst o tři tisíce měsíčně, pak by to státní kasu stálo šest miliard korun, což je pro představu něco jako skoro celý rozpočet ministerstva zdravotnictví.




Nemáme na to. A není divu, nemají na to ani jinde ve světě a při současné výši mezd u nás je varianta, že by rodinu dlouhodobě uživil otec, ve většině rodin tak trochu scifi. 

O rozvedených rodinách, samoživitelkách a mužích, co neplatí alimenty už nemluvím vůbec.

Ne, že bych k tomu našla nějaká data, ale nejspíš s tím souvisí i množství dětí, které si Češi pořizují ( 1,53 porodů na jednu ženu). Jednou tři roky doma žena nějak finančně „přežije“, déle už ale výpadek jednoho platu rodina nedá.

Kam s ním?

Bité ale nejsou jenom matky, které zůstávají doma.

Stát sice rodinnou politikou podporuje brzké vracení žen do práce (čím kratší rodičovská dovolená, tím vyšší rodičovský příspěvek), ale pokud se žena nevrací na velmi dobře placené místo a může si dovolit platit chůvu, nebo nedisponuje hlídací babičkou v důchodu, pak stejně nemá kdo by se jí o dítě postaral, protože jesle se z většiny zrušily (díkybohu) a jiné milejší varianty péče o děti se dosud dostatečně nerozvinuly.



I když předchozí pravicové vlády se snažily, zárodky individuálních způsobů, jak pokrýt potřeby matek a hlavně malých dětí nebyly  dotaženy do konce.

Jedna jediná moje kamarádka má v zaměstnání dětskou skupinu. Nevypadá to, že by ji zaměstnavatelé svým zaměstnankyním začali hromadně nabízet a o zkrácených úvazcích už nemluvím vůbec.

Hele, matky. Jak by se Vám líbilo nechat potomka např. na dvě dopoledne v týdnu  v dětské skupině, nebo mini jeslích a odpracovat si pár hodin? To by bylo fajn, ne? 

Mělo by to nejen finanční efekt. A co se týče dětí – jak tak koukám na to moje starší batole, hrát si pár hodin týdně se skupinkou dětí bez maminky by jí jen prospělo.

Řešením současné situace ale není nařídit školkám plošné přijímání dvouletých dětí. Období socialistických jeslí už snad máme za sebou.Zároveň ale není řešením ani nutit matky okolnostmi zůstávat na tříleté rodičovské. Situaci trefně vysvětlil senátor Růžička v DVTV.

A co tatínci?

Ti se nějak z diskuse úplně vytratili. Což je škoda. Ono by vůbec bylo potřeba, aby se v Čechách stalo běžnější, že je tatínek na rodičovské dovolené, nebo že se střídá s maminkou a oba pracují na poloviční úvazek. U starších dětí by pak častěji mohli zůstávat doma s těmi, co jsou marod. Výrazně by to ulehčilo ženám zachovávat si aspoň nějakou kariéru a nejen to. Větší zapojení mužů v domácnosti dlouhodobě vykazují sociologické průzkumy jako cestu jak snížit rozvodovost.




Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tři kroky jak vyřídit rodičovský příspěvek, nikoliv sebe

Když nejste zrovna „paci, paci“ máma