Pořád ještě nemůžeme mít vše?


Za současnou podobu ženského světa vděčíme především antikoncepční pilulce, pračce, myčce na nádobí, mikrovlnce a několika stovkám spálených podprsenek.

Žijeme diametrálně jinak než naše prababičky, jen děti rodíme a máme rády pořád stejně. A tady nastává ten problém.

Dvojčata v Yahoo

Není tomu tak dlouho, co těhotná Marissa Mayer nastoupila na pozici výkonné ředitelky Yahoo s prohlášením, že na mateřskou dovolenou půjde jen na dva týdny. Dokážu si představit, že průměrné americké mámě bojující s nevyspáním, kojením, pracovními meetingy a pocitem, že kombinaci mateřství a práce prostě nezvládá, to zrovna nepřidalo na sebevědomí.
Těhotná Marissa v šatech Prada. Závist, já ve stejném období nevylezla z koupelny. Zdroj: vogue.com

 Není správného řešení

Ženy se v  období kloubení mateřství a práce ocitají pod palbou kritiky ať už se vydají jakoukoliv cestou. V Čechách je to snad ještě znatelnější. V prostředí, kde si naše babičky zkusily komunistický experiment někdy i týdenních jeslí, naše matky bez rozdílu setrvaly tři roky doma a my máme konečně na výběr, je tahle debata dost vášnivá.
Matkám, které jsou rády, že můžou zůstat tři roky s dítětem doma, gratuluju, vyhrály v loterii. Právě si posunuly nutnost kombinovat práci a děti o tři roky. Je fajn, že jsme země s nejdelší možnou rodičovskou dovolenou v Evropě. V takové Francii šupajdí mimina do jeslí v půl roce a nikdo se jich na nic neptá.
Matky, které by se rády vrátily do práce dřív, než po třech letech to budou mít nejspíš trochu těžší. Od nařčení, že jsou krkavčí, po hledání neexistujících jeslí, neustálého nevyspání a situace, kdy je třeba dítě nemocné, chce maminku a maminka musí do práce. Pokud vlastní penzionovanou babičku, mají vyhráno. Pokud ne, čekají je výdaje za chůvu mnohdy v plné výši jejich platu.

Mateřská (ne) dovolená

Docela proto chápu, že velká část maminek, i těch směrem na západ, se i za cenu snížení životní úrovně rozhodne být první roky s dítětem doma, což může být pro jejich okolí dost nepochopitelné. Jak se mi svěřila kamarádka bydlící v Itálii, mající stejně starou dceru jako já: „ Po čtrnácti dnech jsem dítě z jeslí vzala a dala v práci výpověď. Prakticky jsem jí neviděla. Tchýně si myslí, že jsem líná a nechci pracovat.“
A není jediná, kdo to zabalil. Práci na vysoké pozici na ministerstvu zahraničních věcí Spojených států zabalila i Anne Marie Slaughter, profesorka na Princetonu. Podle jejího článku na the Atlantic.com prostě nešlo kombinovat práci ve Washingtonu a péči o rodinu s dospívajícími (sic!) dětmi v jiném městě. A to se prý manžel dokázal o děti postarat.

Co tedy s tím?

Pokud tedy máte malé děti a rozhodnete se pracovat, vzhůru do toho. Jen je dobré mít pár věcí vyjasněných předem:
  •  Ve firmě, kam nastupujete, musí brát v úvahu, že máte malé děti a někdy prostě nebudete dostupná.
  • Vynahradíte jim to nadšením a efektivitou práce (protože každá matka prostě je špičkový time manager).
  • Zároveň je dobré si uvědomit, že nejste superžena a třeba starost o domácnost je další plný úvazek, o který je potřeba se podělit buď s manželem, anebo najmout pomoc.
  • A konečně – některé pozice prostě na chvíli pro Vás nebudou. Ani ne tak proto, že by trpěly děti, ale hlavně Vy sama.
Anebo prostě podnikejte, založte start up a zaměstnejte další matky. Budou Vám vděčné. Částečných a flexibilních úvazků je v téhle zemi pořád ještě pomálu.
Zásadní v tomto životním období je, abyste byla šťastná, pokud totiž nebudete, nebudou ani vaše děti.
A jaké jsou vaše zkušenosti s prací a mateřstvím? Pište do komentářů. Budu se těšit.





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Tři kroky jak vyřídit rodičovský příspěvek, nikoliv sebe

Nejasná správa výchovy dětí v Čechách

Když nejste zrovna „paci, paci“ máma