Pořád ještě nemůžeme mít vše?
Za současnou podobu ženského světa vděčíme především antikoncepční pilulce, pračce, myčce na nádobí, mikrovlnce a několika stovkám spálených podprsenek.
Žijeme diametrálně jinak než naše prababičky, jen děti rodíme a máme rády pořád stejně. A tady nastává ten problém.
Dvojčata v Yahoo
Není tomu tak dlouho, co těhotná Marissa Mayer nastoupila na pozici výkonné ředitelky Yahoo s prohlášením, že na mateřskou dovolenou půjde jen na dva týdny. Dokážu si představit, že průměrné americké mámě bojující s nevyspáním, kojením, pracovními meetingy a pocitem, že kombinaci mateřství a práce prostě nezvládá, to zrovna nepřidalo na sebevědomí. |
| Těhotná Marissa v šatech Prada. Závist, já ve stejném období nevylezla z koupelny. Zdroj: vogue.com |
Není správného řešení
Ženy se v období kloubení
mateřství a práce ocitají pod palbou kritiky
ať už se vydají jakoukoliv cestou. V Čechách je to snad ještě
znatelnější. V prostředí, kde si naše babičky zkusily komunistický
experiment někdy i týdenních jeslí, naše matky bez rozdílu setrvaly tři roky
doma a my máme konečně na výběr, je tahle debata dost vášnivá.
Matkám, které jsou rády, že můžou
zůstat tři roky s dítětem doma, gratuluju, vyhrály v loterii. Právě
si posunuly nutnost kombinovat práci a děti o tři roky. Je fajn, že jsme země s nejdelší možnou rodičovskou
dovolenou v Evropě. V takové Francii šupajdí mimina do jeslí
v půl roce a nikdo se jich na nic neptá.
Matky, které by se rády vrátily do
práce dřív, než po třech letech to budou mít nejspíš trochu těžší. Od nařčení, že jsou
krkavčí, po hledání neexistujících jeslí, neustálého nevyspání a situace, kdy
je třeba dítě nemocné, chce maminku a maminka musí do práce. Pokud vlastní
penzionovanou babičku, mají vyhráno. Pokud ne, čekají je výdaje za chůvu mnohdy
v plné výši jejich platu.
Mateřská (ne) dovolená
Docela proto chápu, že velká část
maminek, i těch směrem na západ, se i za cenu snížení životní úrovně rozhodne
být první roky s dítětem doma, což může být pro jejich okolí dost
nepochopitelné. Jak se mi svěřila kamarádka bydlící v Itálii, mající
stejně starou dceru jako já: „ Po
čtrnácti dnech jsem dítě z jeslí vzala a dala v práci výpověď. Prakticky
jsem jí neviděla. Tchýně si myslí, že jsem líná a nechci pracovat.“
A není jediná, kdo to zabalil.
Práci na vysoké pozici na ministerstvu zahraničních věcí Spojených států zabalila i Anne Marie Slaughter, profesorka
na Princetonu. Podle jejího článku
na the Atlantic.com prostě nešlo kombinovat práci ve Washingtonu a péči o
rodinu s dospívajícími (sic!) dětmi v jiném městě. A to se prý manžel dokázal
o děti postarat.
Co tedy s tím?
Pokud tedy máte malé děti a
rozhodnete se pracovat, vzhůru do toho. Jen je dobré mít pár věcí vyjasněných
předem:
- Ve firmě, kam nastupujete, musí brát v úvahu, že máte malé děti a někdy prostě nebudete dostupná.
- Vynahradíte jim to nadšením a efektivitou práce (protože každá matka prostě je špičkový time manager).
- Zároveň je dobré si uvědomit, že nejste superžena a třeba starost o domácnost je další plný úvazek, o který je potřeba se podělit buď s manželem, anebo najmout pomoc.
- A konečně – některé pozice prostě na chvíli pro Vás nebudou. Ani ne tak proto, že by trpěly děti, ale hlavně Vy sama.
Anebo prostě podnikejte, založte start up a zaměstnejte další matky. Budou Vám vděčné. Částečných a flexibilních úvazků je v téhle zemi pořád ještě pomálu.
A jaké jsou vaše zkušenosti s prací a mateřstvím? Pište do komentářů. Budu se těšit.
Komentáře
Okomentovat